Radek

už tu byl, spolu s Maharem, svým komořím, majordomem a správcem, prostě nejschopnějším z jeho místních sluhů, který dohlížel na chod celé domácnosti. Oba i pokynuli a dál spolu řešili nějaký problém ohledně nákupu potravin nebo co. Moc nechápu, jak to Radek dokáže, zajímat se s úplně stejnou vervou o takovéhle drobnosti a statisícové obchody zároveň! Na naprostou většinu z těch věcí by přece stačil Mahar sám, tak proč s tím musí svého pána obtěžovat? Ale Radek si nikdy nestěžoval, naopak, sám se ptal, kohokoliv ze sluhů, nejen jak jim jde práce, ale i jak se jim daří, znal je jménem, i jejich příbuzné, a zajímal se o ně, a když bylo třeba a on mohl, s ochotou jim pomohl z nesnází přímluvou nebo pohrůžkou - jak jsi tu teď žil déle, všiml sis, že jim nikdy nenabízí pomoc formou daru nebo půjčky peněz. A jeho lidé je taky nechtěli, vypadalo to, že je těší a bohatě jim stačí už jen zájem jejich pána. Ale co si budeme povídat, ona přímluva nebo pohrůžka Radka z Boktoru tady v Cimuře znamenala hodně!