Ze začátku jsme se báli,

že si vás pozval Michal a platí vás stejně, jako žoldnéře, ale teď už je nám jasný, že je to jinak. Moc jste nám pomohli a všichni jsme vám za to moc vděčný. Chtěl bych se omluvit za to, že jsem vám nevěřil a místo poděkování za starost o naše mrtvé vás podezříval a nechal vyslýchat od Michalových poskoků! Tu noc jsem šel ven a viděl, jak vás Nivelín s Trakem sledují. Šli ale za váma jenom chvilku a pak se hned vraceli. Mě si nevšimli a já je slyšel, jak se chechtaj a přejou vám, aby vás ten zlovlk zadávil!
Ráno jsme se tedy šel podívat do lesa a objevil tam stopy obrovskýho zlovlka, takový, že by si jich všimlo i děcko. "Jak to, že vám nevěřili a nikoho nevarovali, že se tahle bestie potuluje tady po okolí?" ptal jsem se sám sebe. Odpověď je nasnadě. Všiml jsem si taky vašich stop a bylo mi jasný, že hlídáte vesnici. Konečně se mi rozbřesklo a já si začal dělat opravdový starosti o Kryma, svýho starýho přítele, moc dobrýho lovce, kterej Michalovi hodně věřil. Je už sice šedivej, ale tuhej jak kořen borovice a hned tak ho něco nedostane! Věděl jsem, že měl takovou chajdu na východ od vesnice, až za řekou, kdysi jsem tam párkrát byl. A teď jsem tam šel. Večer jsem jí našel a s Krymem jsme se objali jako bratři. Společně jsme si pak dali dohromady, jak to na nás Michal asi ušil a rozhodli jsme se, že to tak nenecháme.