Ještě předtím

totiž, než Michal přišel, se Krymovi kamarádi, ty, co je nakonec Michal vlastnoručně ve vězení zabil, začali hodně často vytrácet z vesnice a na lov nechodili. A nouzí přitom netrpěli. Zluk se vždycky rád napil a teď si dopřával a Rudla si najednou přivez holku, za kterou chtěl její táta tolik peněz, že by si je lovením vydělával ještě dva roky. A když se hned nato objevili ty skřeti a Michal s nima, tak Zluk Krymovi Michala představil jako starýho přítele, kterej má dost peněz a starost o Zálesí. Dávali mu peníze, aby moh sledovat skřety a nemusel lovit a on všechno hlásil jenom Michalovi. Od tý doby to pro něj dělal v podstatě pořád, někdy chodil i hodně daleko do hor, i na měsíc nebo dýl. Jemu se to líbilo, vždycky pobil pár skřetů, něco se dozvěděl a poznával kraj široko daleko. Párkrát potkal i Zluka a Rudlu, myslel si, že oni dělají pro Michala něco podobnýho. Až když se skřeti z ničeho nic usadili tak blízko vesnice a začala ta mela, tak se mu to přestalo líbit. A jakmile Michal ty dva zabil, tak si uvědomil, že by ho mohlo snadno potkat něco podobnýho, ať už od Michala samotnýho nebo třeba i od vás. Protože vy jste šli v podstatě proti Michalovi, to bylo jasný každýmu, kdo se umí dívat. A tak se vypařil a přemejšlel. Jenže Krym je sice skvělej lovec, ale když dojde na takovýhle přemejšlení a rozhodování, tak je horší než děcko. A seděl by tam asi ještě roky, kdybych k němu nepřišel! Ale teď je tu a chce pomoct.
Věděl jsem, že tady pan Radek je v Cimuře moc váženej a tak jsem tu s prosbou o pomoc. Za všechny lidi u nás v Zálesí vás prosím, pane, zjednejte u nás pořádek a dejte průchod spravedlnosti! Krym sice pořád nevěří, že je Michal zlej, ale já vám řikám, že kdo ohrozí životy svých lidí jen aby jim mohl vládnout, to není dobrej člověk! Oba rádi dosvědčíme, co víme, i před panem hrabětem. Nemusí ho zavírat ani ho zabíjet - jenom ho odvolejte ze Zálesí. Ať všichni, co mu za peníze sloužili, odejdou s ním! Nebude jich žádná škoda.