SEDMÁ ETAPA (NOC): MOUCHY A PAVOUCI

Legenda:
Nic nebylo platné, že Bombur konečně procitl. Jeho udivený obličej zaznamenal nevraživé pohledy udřených nosičů. Neměli valné pochopení pro vytrvalého spáče, ač jim bylo jasné, že o dlouhém spánku rozhodla kouzelná moc lesní říčky. Ze zásob jídla nezbylo již téměř nic a to málo, co měli, velkoryse věnovali probuzenému Bomburovi. Klopýtali jako v mátohách. V duchu se každý zaříkával, že podruhé se nedá zlákat ani všemi poklady světa.
Jednou v noci je probudil zpěv a halas. Jen několik set metrů od místa, kde spali, plál jasný oheň a okolo něj tančily postavy lesních elfů. Než trpaslíci doběhli na místo slavnosti, byli zpozorováni, oheň uhašen a rozkopán. Jen pár oharků svědčilo o tom, že to nebyl jen sen. To se opakovalo ještě několikrát. Zklamání trpaslíků bylo nesmírné. Na svou příležitost čekali i jiní obyvatelé pralesa a právě teď zaútočili. Obrovští černí pavouci házeli na zesláblé trpaslíky sítě a snažili se je tak polapit. Dobře se jim to dařilo až do chvíle, než se do práce dalo Hobitovo Žihadlo. Kouzelná čepel si rychle poradila se silnými vlákny pavučin. Leckterý pavouk, pokud přežil, bude moci vyprávět o setkání s nepříjemným mečíkem.
Začalo už svítat, když se pavouci stáhli do svých doupat. Trpaslíci si oddechli: bylo to zase jen o vlas!

Provedení:

Trpaslíky nejprve odvedeme do vzdálenosti asi 1 až 1,5 km od tábora. Teprve tam je seznámíme s legendou. První část úkolu jim předepisuje přejít přes kládu upevněnou na lanech. Není vysoko, to však úkol vůbec neulehčuje. Prostor pod ní je označen a představuje řeku. Kláda musí být řádně vratká, aby z každého rodu nejméně jeden spadl. Příslušníci rodu se v přecházení střídají tak, aby nepřešel žádný rod najednou. Spadlí trpaslíci jsou Bombuři. Losem vyberou toho, který bude nesen zpět do tábora. Mohou si samozřejmě vyrobit i nosítka z dostupného materiálu.
Transportovat však musí vždy nejméně dva nosiči. Nesen je stále týž trpaslík. Země se smí dotknout až v cíli.

Hodnocení:
Vítězí rod, který první dopraví svého druha do cíle. V případě naprosto stejného času rozhodne počet utonulých trpaslíků.

ŠESTÁ ETAPA: ŘEKA ZAPOMNĚNÍ

Legenda:
Stálé boje se Skřety, Zlobry, Vrrky, vyčerpání z dlouhého pochodu, hladu a prožitých strázní způsobily, že se putování změnilo ve zlý sen. Sled překážek, za nimiž následovaly další, nová a nová nebezpečí, se zdál nekonečný. Smrt natahovala svoje pařáty a hrozila zahubit trpaslíky, Hobita, Bilba i Gandalfa. Nad stezkou tmavým hvozdem se jen málokdy objevila obloha, tak byla spleť větví hustá. K dovršení všeho zlého dospěla jednoho dne pěšina na břeh Iesní říčky. Nebylo ji možno přeskočit nebo přeplavat. Zbývalo jediné řešení: porazit kmen stromu a po něm přejít na druhou stranu, kde stezka pokračovala. Všechno šIo dobře podle plánu, než se na vratkou kládu dostal Bombur. Tlustý trpaslík trpěl odjakživa závratí a musel se vždy velmi přemáhat, aby opustil bezpečnou pevnou zem. A tentokrát ke všemu pod nim proudila voda! Postupoval velice pomalu a ostatní jej sledovali se zatajeným dechem. Už už se zdálo, že šťastně přejde, vtom však pohlédl pod sebe do kalných vln, zoufale zamával rukama a vzápětí se zřítil do vody. Ještě že břeh nebyl daleko, a tak byl po malé chvíli ostatními vytažen na břeh. Trpaslíci mu poskytli první pomoc. Všichni si oddechli, když opět uslyšeli Bomburovo dýchání. Jenže to se po chvíli změnilo na pravidelné oddechování a funění. Trpaslík nebyl k probuzení. Na šetrné ani drsnější metody nereagoval, a tak po několika hodinách chtíc nechtíc vzali svého druha na ramena a táhli se s ním cestou necestou po mnoho dalších dní.

Nezbývá-li obráncům mnoho odvahy a tedy i munice, je jedinou nadějí a spásou přílet orla. Ten totiž může na hřbetě odnést ubohé trpaslíky, jednoho po druhém. Bezpečné orlí hnízdo zvolíme ve vzdálenosti asi 30 metrů od stromu. Orla nemohou Vrrci a Skřeti žádným způsobem ohrozit.
Nepodaří-li se Skřetům shromáždit do 10 minut všech 20 polen, prohráli. Evakuace trpaslíků tedy není vždy nutná. V případě "zapálení" stromu může být jako měřítko hodnocení trpasličího rodu čas, po který se trpaslíkům podařilo své útočiště bránit. Doporučujeme hrát se 100 -120 koulemi. Tento počet by měl trpasličímu rodu stačit, samozřejmě pokud bude dostatečně odvážný a bojovný. Bázlivci budou brzy vyhubeni, neboť jim brzy dojde střelivo.
Rod čítající osm trpaslíků byl obléhán čtyřmi Vrrky a čtyřmi Skřety. Svůj sebekritický hanopis psali ve vzdálenosti asi třiceti metrů od Stromu.
Pokud orel zahájil evakuaci prohrávajících trpaslíků, jsou u zbylé skupiny obránců kladeny vysoké nároky na bojovnost a odvahu. Zjistíte nyní, kdo má pevné nervy, odvahu či vlastnosti opačné.
Masky: Vrrci - mají čenichy z šedě natřené čtvrtky. Zpod čumáku ční jazyk, případně zažloutlé tesáky. Čenich je na gumičce. Orel - na hlavě má ptačí hlavu, na rukou navlečeny nastříhané pruhy látky či fáborů, které znázorňují křídla. Skřeti - šedé pláště s kapucí staženou do čela. Dětem je třeba vysvětlit, že se Skřeti úmyslně co nejvíc podobají Elfům, Podpálení stromů můžeme znázornit zapálením malého a bezpečného průmyslově vyráběného čmoudíku.

Hodnocení:
1) Zda trpaslíci ubránili strom.
2) Pokud byl strom "podpálen", jak dlouho to Skřetům trvalo, případně kolik trpaslíků bylo zachráněno orlem.
3) V případě nerozhodného výsledku mohou být spočítáni mrtví Skřeti a Vrrci, případně polínka dopravená pod strom.

Pravidla hry:

Trpáslíkům budiž řečeno, že mají nejméně po dobu 10 minut hájit strom před útoky. Bránit se mohou házením hadrových koulí. Vrrci vytrvale krouží kolem a odrazují trpaslíky od sbírání munice. Skřeti se snaží dopravit pod jeho korunu dvacet polen. Pokud by se jim to podařilo, bylo by dost paliva k podpálení a trpasličí rod by prohrál. Polena se nesmí házet z dálky. Za přiměřenou se uznává vzdálenost asi 5 kroků. Obránci nemohou polena žádným způsobem odstraňovat. Mohou pouze odstřelovat, ať už ze stromu nebo ze země, jejich nosiče - Skřety. Pochopitelně pálí také na Vrrky.
Pokud je některý z nepřátel zasažen, musí běžet na předem určené místo a napsat tam text: "Jsem ošklivý a odporný Vrrk (Skřet), který byl zprovozen ze světa statečným a udatným trpaslíkem." Teprve potom se může vrátit zpět do hry. Trpaslíci, alespoň ti odvážní, se snaží sbírat odhozené míčky, nesmějí se však nechat při tom chytit. Pokud je Vrrci nebo Skřeti dopadnou, jsou "roztrháni" a vyřazeni z boje.

Provedení:

Klíčovým objektem etapy je strom, na kterém hledají trpaslíci útočiště. V přírodě jej nalezneme jen stěží. Pomoc je lehká. Vybraný strom, asi 12 -15 metrů vysoký, vylepšíme dřevěnou konstrukcí. Šikmé, základní tyče opřeme do vidlic a přivážeme provázkem. Příčky můžeme na tyče přitlouci většími hřebíky. Vznikne jakýsi nepravidelný žebřík. Konce příček jsou úmyslně připevněny šikmo a přečnívají tak, aby připomínaly pahýly větví. Jsou asi šest či sedm centimetrů silné. Na takto upravené útočiště se Iehce vejde celý trpasličí rod. Konstrukci sice spojujeme hřebíky, ale do stromu nesmí přijít ani jeden!

PÁTÁ ETAPA: VRRCI

Legenda:
Trpaslíci nebyli polapeni Glumem a prošli pod Mlžnými horami. Zdálo se, že skřetům unikli. Hory pomalu mizely za zády, den se opět chýlil ke konci. Poutnici hledali vhodné místo k přenocování. Vybrali si tichou mýtinu obklopenou mohutnými stromy. Všichni se již ukládali ke spánku, když tu zaslechli podivné zvuky. Po chvíli se dalo rozeznat hrůzné vytí Vrrků. Rychle se přibližovalo. To Skřeti osedlali své dávné vlčí spojence, aby dohonili uprchlíky. Trpaslíkům nezbylo než vylézt do koruny vysoké borovice. Předtím, než vyšplhali na strom, nasbírali plné kapsy kamenů a jimi teď odráželi zuřivé útoky Vrrků a Skřetů. Munice rychle docházela, kruh útočníků se svíral víc a více. A teď se, jak se zdá, chystají Skřeti strom podpálit! Snášejí pod jeho korunu suchá polena a pokud rychle nepřijde pomoc, bude s trpaslíky zle.

Provedení:

Další děj se nebude odehrávat v příšeří jeskyně. Naopak. Do rovné, rozlehlé louky, důkladně zatlučte kůly podle nákresu či podobně. Představují spleť skřetích chodeb v hoře. Kolíky jsou spojeny lany nebo provázky asi ve výši pasu. Trpaslíci mají najít východ z bludiště. Odtud ale postupuje Glum. Oba protivníci se nevidí, postupují jen podle sluchu.
Trpaslík musí, v pravidelných intervalech zvonit zvonečkem, který drží jedné ruce. Druhou se drží provázku a hledá cestu. Glum bez ustání šumluje a pronásledovaný tedy tuší jeho polohu. Po startu se trpaslík již nesmí vrátit, opustit bludiště vchodem, tím by prohrál.
Glumové se mohou ve své roli střídat, trpaslíků je mnoho, být tím ošklivým tvorem z podzemí je poněkud namáhavé.

Hodnocení:
Na závěr spočítáme nepochytané trpaslíky z jednotlivých rodů. Která skupina jich má nejvíce, vítězí.

DRUHÁ ČÁST ČTVRTÉ ETAPY

Legenda:
Už jste někdy slyšeli, aby takový divný tvor, jako je Glum, plnil své sliby? Kdepak. I tentokrát nebylo nic platné, že v hádankové soutěži prohrál a měI tedy podle dohody vyvést trpaslíky z labyrintu chodeb. Zmítala jim lítost z rozdaných kouzelných prstenů a odhodlání získat je nazpět bylo skálopevné. Za každou cenu. Na rozdíl od trpaslíků znal dobře cestu ven a nedalo mu žádnou práci nadběhnout jim. Chtěl na poslední chvíli pochytat co nejvíc trpaslíků. Jedinou možností, jak Glumovi uniknout, je bystře naslouchat jeho šumlování a najít cestu z jeho podzemního bludiště rychleji, než on najde vás.

Provedení první části:

Dětem sdělíme, že
a) jimi vymýšlené nebo použité hádanky musí mít hlavu a patu.
b) hádanky není radno říkat vůbec nikomu, ať je ze spřáteleného či protivníkova rodu. Zvyšuje se tak totiž Glumova šance na uhodnutí.
c) každý z trpaslíků napíše tajně, ale čitelně svoji hádanku i odpověď na papír, ten předá Gandalfovi. Hádanku ani odpověď nelze později měnit. Glum, jeden z vedoucích, na sebe navleče potápěčské ploutve a na oči nasadí červené brýle používané k opalování horským sluníčkem. Další možností je zkonstruovat oči za pomocí pingpongových míčků ve kterých žárovičky prosvěcují zeleně malované zřítelnice. V tom případě jsou nasazeny na čelo.
Glum strašlivě šišlá a šumluje, asi takhle: Čopak to šem pšišlo, můj milášku? A čo to má ve švých ošklivých kapšiškách? atd. atd. Jeho sídlo je v hluboké jeskyni. Není-li k dispozici, pomůžeme si napnutím celt před vývrat nebo převis. Suché listí, klestí a jehličí překryje konstrukci. V příšeří se lehce skryje malý magnetofon. Záznam je později k nezaplacení. Je-li k dispozici pár vysílaček, tím lépe. Gluma je pak možno informovat, zda trpaslík ve své hádance neklame. Prstýnek - nejméně pracný je z moduritu, natřený zlacenkou. Je však křehký. Dětem tvrdíme, že působí všeobecně proti zlým silám.

Hodnocení:
První část etapy nehodnotíme, cílem bylo získat prsten, který nositele ochrání před Zlem.

Co to je vlastně za stvoření? Tvor žijící v podzemí, v černočerné tmě, nemá právě dobrou pověst. Živí se převážně mladými neopatrnými Skřety, nepohrdl by však ani dobře rostlým trpaslíkem či Hobitem. Když se vydává na lov, jeho velké, vypouklé oči svítí sveřepým zeleným světlem. Kořist pak odvleče na malý skalnatý ostrůvek uprostřed podzemního jezírka. Má ale také své slabosti. Osamělý Glum náruživě miluje hádanky. Je pro ně ochoten udělat téměř cokoliv. A to právě byla šance pro trpasličí výpravu, která se chtěla dostat na svobodu. Trpaslík, kterému se podaří vymyslet hádanku, kterou by Glum neuhodl, dostane kouzelný prstýnek a má naději být vyveden z podzemního bludiště.

ČTVRTÁ ETAPA: HÁĎANKY VE TMĚ

Legenda:
Trpaslici jsou opět na pochodu. Vysoké Mlžné hory není možno obejít. Chtějí-Ii poutníci dojít k cíli, musí se smířit s ošklivým počasím, sněhem, větrem, Iavinami. Když se ukryli před nápory vichřice pod převis, čekalo je nemilé překvapení. Ze skrýší se vyhrnuly zástupy Skřetů a odřízly jim cestu zpět. Trpaslíci byli nuceni ustupovat jediným možným směrem, který jim zbyl - do nitra hory. Nyní se ukázaly kouzelné vlastnosti mečů Glamdringu a Orkristu. Modrý svit čepeli doprovázel prudké výpady proti Skřetům. Spousta jich byla pobita, za padlé nastupovali další a další. Trpaslíci statečně bojovali, Hobit se oháněl Žihadlem. Gandalfovi se podařilo mohutným výpadem rozprášit přední řady nepřátel a krýt tak ústup svých přátel. Když se ryk boje vzdálil, octli se trpaslíci v hrozné tmě, hluboko uvnitř hory. A tam čekal starý Glum.

Provedení:

Trpaslíkům naznačíme, jak si výrobu nástrojů představujeme. Alespoň jeden nástroj by měl být strunný, výchozím materiálem je zde dutý kmínek potažený kůží. Tu ovšem musíme přivézt již z domova. U rytmických nástrojů může posloužit také plechovka, proměněná v chrastítko. Rytmus dodá také vozembouch a valcha. Hra na hřeben není již dávno nic nového. Zbývá nacvičit repertoár. Předepsán je Pochod padlých trpaslíků a dále alespoň dvě jiné písně, nejraději trpasličí.

Hodnocení:
Gandalf a elfové hodnotí: nápaditost a provedení nástrojů, méně již jejich zvuk. Zato u zpěvu rozhoduje dojem, jaký se rodům podaří vzbudit. Ani doprovodné tanečky nejsou vyloučeny. Porota může hodnotit buď tajně, nebo veřejně - udílením bodů za technické a umělecké provedení.

TŘETÍ ETAPA: ZPĚV V ROKLINCE

Legenda:
Přemožení Zlobrů odvrátilo pouze bezprostřední nebezpečí, v žádném případě neznamená konec rizik. Znavení cestovatelé rádi přijali nabídku elfů k několikadennímu pobytu v jejich království. Nasycení a odpočinutí trpaslíci s rozkoší naslouchali písním prastarého elfího lidu. Nechtěli zůstat pozadu, a tak, s pílí sobě vlastní, začali vyrábět rozličné hudební nástroje, které potřebovali k vystoupení. Použili všechno, co bylo právě po ruce. Po nezbytné zkoušce malého orchestru předvedli své umění elfímu králi. Lesem zněl starobylý Pochod padlých trpaslíků stejně jako veselejší písně a popěvky. Králi se zalíbilo umění trpasličího Iidu. Na znamení své nejvyšší přízně chtěl nejlepší muzikanty odměnit zlatem a drahokamy. Jindy tak hrabiví trpaslici si však, na radu moudrého Gandalfa, místo toho vzali pouze chleby na cestu.

Provedení:
Po boji se Zlobry může nastat částečné uklidnění. Nejlépe je oddělit obě části etapy obědem a poledním odpočinkem. Než trpaslíkům po tučném hodu splasknou břuchy, připravíme scenérii: na louce zatlučeme 3 x 3 kolíky, podle náčrtu. Všechny rody budou hrát současně, zvýší se tím úsilí i spád etapy.
Není třeba se bát, že by na některého z hráčů vůbec nevyšla řada, omylů je spousta a závodníci často vracejí kameny do předchozí polohy. Nejlepší dosažený čas byl, při sedmi kamenech, devět minut, nejhorší asi pětadvacet. Chcete-li ztížit přenášení kamenů, stačí zvětšit vzdálenosti mezi kolíky, příslušně se prodlouží čas. Klíčem od zlobří skrýše může být i návod k řešení šifrované zprávy, ta visela poblíž bojiště. Hodnocení: kouzelné meče získá jen jedna skupina. Ta, která nejrychleji přenesla kameny na třetí kolík, získala klíč k šifře a podle zprávy zbraně našla. O pořadí dalších družin již rozhodl výsledek první části etapy - získávání Zlobřích kamenů.