DVANÁCTÁ ETAPA: BITVA O ARCIKAM
První část
Legenda:
Těžce zraněný drak naposledy vylétl vysoko do vzduchu, smrt jej dostihla i tam. Obrovské, těžké tělo se zřítilo do vln jezera a gejzír zpěněné vody vytvořil na okamžik pomník padlému netvorovi. Dopadem Šmaka do vod jezera se zvedla padesát metrů vysoká vlna. V kratičké chvíli dorazila k pobřeží a zatopila několik měst. Zdálo by se, že tím je náš příběh u konce. Omyl. Trochu jsme pozapomněli na Hobitův lup. Bájný Arcikam, sen mnoha generací trpaslíků, se po mnoha staletích objevil na denním světle. Zlato a drahokamy odpradávna magickou silou přitahovaly nejen lidský rod, ale i takové nevšední bytosti, jakými trpaslíci nesporně jsou. Na rozdíl od sprostého dračího hamounství, kdy jde výhradně o to vlastnit, mít majetek a bohatství v jakékoliv formě, je pro trpaslíky typické, že milují a oceňují nejen hodnotu šperků a klenotů, ale i jejich krásu. I proto jsou mistry umění brousit vzácné kameny do přesných, třpytných tvarů. To ale nijak nezmenšuje jejich nezřízenou touhu po skvostech. Sami jste byli svědky, jak je dokáže zaslepit příslib bohatství, za ním jsou ochotni jít až na kraj světa.
Vzrušených chvil bojů se Šmakem využili Skřeti. Nepřestali sledovat stopu výpravy a jen její zajetí lesními elfy a pozdější únik po řece způsobil, že již dávno trpaslíky nedohonili. Nyní čirou náhodou nalezli Arcikam a nás neudiví, že jej neodevzdali na nejbližším úřadě. Ukradený Arcikam. Pádnější důvod k boji pro trpaslíky snad ani neexistuje. Únava a vyčerpání ze střetnutí s drakem bylo to tam. Skřeti se opevnili v rozvalinách starého hradu. Počtem je trpaslíci několikrát převyšovali. Přesto se ukázalo, že vítězství nebude Iehké. Zlá kouzla způsobila, že nejeden přesně mířený šíp minul a rány, které by pro obyčejného smrtelníka byly osudné, Skřety sotva škrábly. Skřeti bojovali úporně, nemohli čekat žádnou milost. Ztráty byly těžké. Nejeden statečný trpaslík se pro vidinu bájného Arcikamu do Středozemí již nikdy nevrátí.
Legenda:
Těžce zraněný drak naposledy vylétl vysoko do vzduchu, smrt jej dostihla i tam. Obrovské, těžké tělo se zřítilo do vln jezera a gejzír zpěněné vody vytvořil na okamžik pomník padlému netvorovi. Dopadem Šmaka do vod jezera se zvedla padesát metrů vysoká vlna. V kratičké chvíli dorazila k pobřeží a zatopila několik měst. Zdálo by se, že tím je náš příběh u konce. Omyl. Trochu jsme pozapomněli na Hobitův lup. Bájný Arcikam, sen mnoha generací trpaslíků, se po mnoha staletích objevil na denním světle. Zlato a drahokamy odpradávna magickou silou přitahovaly nejen lidský rod, ale i takové nevšední bytosti, jakými trpaslíci nesporně jsou. Na rozdíl od sprostého dračího hamounství, kdy jde výhradně o to vlastnit, mít majetek a bohatství v jakékoliv formě, je pro trpaslíky typické, že milují a oceňují nejen hodnotu šperků a klenotů, ale i jejich krásu. I proto jsou mistry umění brousit vzácné kameny do přesných, třpytných tvarů. To ale nijak nezmenšuje jejich nezřízenou touhu po skvostech. Sami jste byli svědky, jak je dokáže zaslepit příslib bohatství, za ním jsou ochotni jít až na kraj světa.
Vzrušených chvil bojů se Šmakem využili Skřeti. Nepřestali sledovat stopu výpravy a jen její zajetí lesními elfy a pozdější únik po řece způsobil, že již dávno trpaslíky nedohonili. Nyní čirou náhodou nalezli Arcikam a nás neudiví, že jej neodevzdali na nejbližším úřadě. Ukradený Arcikam. Pádnější důvod k boji pro trpaslíky snad ani neexistuje. Únava a vyčerpání ze střetnutí s drakem bylo to tam. Skřeti se opevnili v rozvalinách starého hradu. Počtem je trpaslíci několikrát převyšovali. Přesto se ukázalo, že vítězství nebude Iehké. Zlá kouzla způsobila, že nejeden přesně mířený šíp minul a rány, které by pro obyčejného smrtelníka byly osudné, Skřety sotva škrábly. Skřeti bojovali úporně, nemohli čekat žádnou milost. Ztráty byly těžké. Nejeden statečný trpaslík se pro vidinu bájného Arcikamu do Středozemí již nikdy nevrátí.
<< Home