Provedení:
Než odstartujeme závěrečný, rozhodující finiš, musíme udělat malou bilanci. Spočítáme, pokud možno beze svědků, kolik trpasličích chlebů získal každý rod. Poslední etapa se od předchozích liší v tom, že dá i poslednímu rodu šanci vyhrát celou hru. Jak? Spočítáme, kolik chlebů dělí první výpravu od poslední. Může to být například dvacet chlebů. K nim přičteme další tři. Před startem na poslední část vyhlásíme, že rod, kterému se podaří Arcikam získat, má nárok na dvacet tři chlebů. To znamená, že není předem znám vítěz, ostatní rody touto etapou nezískají nic a jejich pořadí bude odpovídat počtu již nastřádaných chlebů. Tím obnovíme dramatické napětí hry.
Při dobré režii zabere táto etapa větší část odpoledne. Pokládejte níže uvedené řádky pouze za inspiraci. Etapu je nutné přizpůsobit možnostem vašeho tábořiště a jeho okolí, v neposlední řadě i umu a znalostem trpaslíků. Než bude možno vyrazit na cestu, je třeba nabrat sil. (Boj není dobojován, i rozprášené roty Skřetů jsou nebezpečné.) Ve vymezeném prostoru si každý rod vybuduje malé ohniště. Jídlo vaří všichni stejné: kouzelnou kaši, která: odstraňuje bolest, hojí rány, uklidňuje, zvyšuje IQ. Podle množství trpaslíků rody vaří z půllitru nebo litru mléka. Účelem rozhodně není zahnat hlad. Zázračnou příměs (trochu barvy do pečiva, podle barvy družiny), dodá Gandalf. Během vaření Gandalf vykládá o svém snu. Přikládá tomuto snu velký význam. Zdá se mu být přímo návodem, jak zbylé Skřety zneškodnit.

Druhá část

Legenda:
Zdecimované jednotky trpaslíků se přes veškerou snahu nemohly věnovat pronásledování uprchlých Skřetů. Ranění potřebovali ošetřit a obvázat, bylo třeba doplnit zásoby i síly a v neposlední řadě pochovat padlé. Teprve pak byla naděje, že se podaří dostihnout lupiče a vzít jim Arcikam. Jednoho ale Skřeti dosáhli. V hlavách jednotlivých náčelníků zaseli myšlenku na to, aby se pokusili získat drahokam výhradně pro svůj rod, anebo ještě lépe, jen pro sebe. Přestali spolupracovat, a co nejvíce urychlovali přípravné práce, jen jen už vyrazit. Kouzelný pokrm dodal sil i těm, kteří se ještě před chvílí cítili pod psa. Vyrazit! Ale kudy a kam? Pomohla náhoda. Skřeti vyslali vzdušného posla, aby rozprášeným tlupám pomohl najít hlavní část vojska. Zbloudilé ptáče se sneslo nedaleko trpaslíků a depeše skončila v jejich rukách. Ne srozumitelné klikyháky však nic neříkaly. Jen pozvolna se rozsvěcelo v trpasličích hlavičkách. O to rychlejší byl pak úprk těch, kteří věřili, že správně vyluštili text. Náčelníci štvali své rody přes hory, doly, močály a pouště, lesy i řeky, cestou necestou. Vidina Arcikamu jako by jim dodávala křídla. Výhodou některých rodů byly nejen rychlé nohy, ale i bystré hlavy. Tak se dařilo dohánět a mařit i zdánlivě beznadějně velké úniky. Kdo zvítězí?

Provedení:
Skřetí tvrzí bylo pro nás týpí postavené na veliké louce. Mělo vysoko vyhrnutou plachtu, mezery mezi tyčemi byly zataraseny. Pevnost může vypadat i jinak. Z navršených kmínků soušek, nesestavených podsad, napnutých celt atd. Důležité je, aby poskytovala obráncům bezpečný úkryt. Neměla by stát na kopci -je pak pro obranu velice nesnadné získat zpět munici. Uprostřed pevnosti je truhlička s Arcikamem. Střely jsou hadrové. Útočící mají tři životy, postupují nekrytým terénem. Zatímco Skřeti mají životů sedm a stačí jim dotknout se Arcikamu, aby "obživli", trpaslíci musí běžet pro život asi sto metrů. Trpaslíci mají proti Skřetům jedinou výhodu, někteří se mohou krýt za štíty. Ty jsou kulaté, z lepenky, zdobené znakem rodu, v průměru mají asi padesát centimetrů. Počty zásahů obou stran kontroluje nezávislý sudí. Bojovníci by měli v každém případě své zasažení přiznat zvednutím ruky. Skřeti mají i tajnou zbraň. Jakmile začnou prohrávat, vyhodí ven několik menších dýmovnic a v na stálém zmatku prchnou z bojiště. Pokud je poblíž okraj lesa či řeka, tím lépe. Dobře poslouží coby ústupová cesta v případě, že pevnost již není udržitelná. Velitel Skřetů musí vést boj tak, aby jeho falanga měla možnost včas uniknout. Nesmí nechat padnout Arcikam do rukou trpaslíků. Bude totiž ještě potřeba v druhé části etapy. Proto musí být únik veden prudkým, energickým výpadem. Skřet s Arcikamem použije kola nebo lodě, ostatní vedou ústupový boj. Trpaslíci na rozdíl od Skřetů nesmí opustit vymezený herní prostor, tábor.

Hodnocení:
Boj je hodnocen jako kolektivní akce trpasličích armád, proto nestanovujeme pořadí

DVANÁCTÁ ETAPA: BITVA O ARCIKAM

První část

Legenda:
Těžce zraněný drak naposledy vylétl vysoko do vzduchu, smrt jej dostihla i tam. Obrovské, těžké tělo se zřítilo do vln jezera a gejzír zpěněné vody vytvořil na okamžik pomník padlému netvorovi. Dopadem Šmaka do vod jezera se zvedla padesát metrů vysoká vlna. V kratičké chvíli dorazila k pobřeží a zatopila několik měst. Zdálo by se, že tím je náš příběh u konce. Omyl. Trochu jsme pozapomněli na Hobitův lup. Bájný Arcikam, sen mnoha generací trpaslíků, se po mnoha staletích objevil na denním světle. Zlato a drahokamy odpradávna magickou silou přitahovaly nejen lidský rod, ale i takové nevšední bytosti, jakými trpaslíci nesporně jsou. Na rozdíl od sprostého dračího hamounství, kdy jde výhradně o to vlastnit, mít majetek a bohatství v jakékoliv formě, je pro trpaslíky typické, že milují a oceňují nejen hodnotu šperků a klenotů, ale i jejich krásu. I proto jsou mistry umění brousit vzácné kameny do přesných, třpytných tvarů. To ale nijak nezmenšuje jejich nezřízenou touhu po skvostech. Sami jste byli svědky, jak je dokáže zaslepit příslib bohatství, za ním jsou ochotni jít až na kraj světa.
Vzrušených chvil bojů se Šmakem využili Skřeti. Nepřestali sledovat stopu výpravy a jen její zajetí lesními elfy a pozdější únik po řece způsobil, že již dávno trpaslíky nedohonili. Nyní čirou náhodou nalezli Arcikam a nás neudiví, že jej neodevzdali na nejbližším úřadě. Ukradený Arcikam. Pádnější důvod k boji pro trpaslíky snad ani neexistuje. Únava a vyčerpání ze střetnutí s drakem bylo to tam. Skřeti se opevnili v rozvalinách starého hradu. Počtem je trpaslíci několikrát převyšovali. Přesto se ukázalo, že vítězství nebude Iehké. Zlá kouzla způsobila, že nejeden přesně mířený šíp minul a rány, které by pro obyčejného smrtelníka byly osudné, Skřety sotva škrábly. Skřeti bojovali úporně, nemohli čekat žádnou milost. Ztráty byly těžké. Nejeden statečný trpaslík se pro vidinu bájného Arcikamu do Středozemí již nikdy nevrátí.