Magie

Magie ve Středozemi působí, i když někdy trochu zvláštně a omezeně. Po poslední změně světa Valar svět Středozemě oddělili od ostatních světů, kterým vládnou, a slabá magie smrtelníků jejich bariérou nedokáže proniknout. Neexistuje ani nefunguje tu proto žádná magie (s výjimkou několika artefaktů vyrobených v Prvním nebo Druhém věku) operující s jinými světy než je Materiální. Proto se tu také nemůže objevit žádná bytost ani postava, která se na Ardě nenarodila a navíc není možné Ardu opustit jiným, než opravdu klasickým způsobem, tedy zemřít. Protože nikdo nezná jinou možnost, nikomu to nevadí a nechybí jim to.
Z výše popsaného důvodu jsou ve Středozemi naprosto neznámá všechna teleportační a přivolávací kouzla. Kouzla, která si podle svého popisu berou sílu z jiných světů, povětšinou fungují, byť třeba na jiném principu (konkrétní informace viz popis kouzel Ardy).

Trpasíci:

mají jen zřídka psionické nadání. Když už ano, daleko častější než psionik je u nich psychický válečník nebo případně obdařený. Pokud už je postava psionikem, nesmí se zaměřit na telepatii (síly přístupné pouze telepatovi si trpaslík nemůže vzít ani s pomocí odbornosti Rozšíření vědomostí).
Prestižní povolání
Protože jsou už samotná kouzlící povolání tak vzácná, takřka neexistují prestižní povlání, která by postavu v těchto oborech ještě dále zlepšovala a specializovala. Ostatní prestižní povolání existují, ale nejsou tak častá, jak by se snad dalo čekat - rozhodně neplatí, že kadá význačná a mocná postava má prestižní povolání!
Tato malá četnost je mj. zosobněna pravidlem, že žádná postava na Ardě nemůže mít více jak jedno prestižní povolání.

Lidé:

ti, kterým v žilách koluje krev Dúnadanů, mohou mít psionické nadání. Postava člověka, která má odbornost Divoký talent, není, vyjma omezení platných pro psionické síly obecně, nijak omezena ve svém výběru psionických sil a povolání.
Meddědovci: mají jen zřídka psionické nadání. Když už ano, daleko častější než psionik je u nich psychický válečník nebo případně obdařený. Pokud už je postava psionikem, musí se zaměřit na disciplínu psychometabolismu (síly přístupné pouze ostatním specialistům si meddědovec nemůže vzít ani s pomocí odbornosti Rozšíření vědomostí).

Elfové:

každý elf má psionické nadání. Postava elfa má zdarma odbornost Divoký talent. Pokud je postava elfa psionikem, nesmí se zaměřit na metakreativitu (síly přístupné pouze tvůrci si elf nemůže vzít ani s pomocí odbornosti Rozšíření vědomostí).
Hobiti: mají jen velmi zřídka psionické nadání. Když už ano, daleko častější než psionik je u nich obdařený, jen opravdu výjimečně psychický válečník. Pokud už je postava psionikem, nesmí se zaměřit na metakreativitu a telepatii (síly přístupné pouze tvůrci a telepatovi si hobit nemůže vzít ani s pomocí odbornosti Rozšíření vědomostí).

Psionická povolání

Psionici na Ardě jsou mnohdy svým založením (respektive původem) omezeni v tom, jaké síly mohou ovládnout. Je to způsobeno jednak vrozeným mentálním nadáním a pak také dostupným tréninkem, který ho rozvíjí a zdokonaluje. Zda má nebo nemá postava psionické nadání určí hráč při její tvorbě. Pokud chce hned anebo v budoucnu mít možnost vzít si psionické povolání, musí jí na 1. úrovni dát odbornost Divoký talent, jinak jsou jí všechna psionická povolání po zbytek života zapovězena.
Dúnadani: každý Dúnadan s čistou krví má psionické nadání. Postava Dúnadana má zdarma odbornost Divoký talent a vyjma omezení platných pro psionické síly obecně nejsou nijak omezeni ve svém výběru psionických sil a povolání.

Hlavní moc a váženost mezi nimi mělo devět, ale jeden je odstraněn z jejich počtu a zůstává osm – Aratar, Vznešení Ardy; Manwë a Varda, Ulmo, Yavanna a Aüle, Mandos, Nienna a Oromë. Přestože Manwë je jejich král a je pro ně zástupcem Eruovým, v majestátu jsou si rovni, a nesrovnatelně předčí všechny jiné, ať z Valar nebo z Maiar nebo z jakéhokoli jiného řádu, který Ilúvatar poslal do Ëa.
Povolání zabývající se mystickou magií
Kouzelníci ve Středozemi nejsou, protože magii se tu prostě naučit nedá - ale vrozený talent pro magii mají přirozeně elfové a někdy také potomci Dúnadanů, kteří svůj dar křížením předali lidem. Vzácně sice, ale přesto se tu tedy vyskytují postavy s povoláním čaroděje. Víc než jich je však bardů, kteří mají stejné nadání, ale méně se věnují jeho rozvíjení a více cestování a zpěvu. Toto povolání je časté zejména u elfů.
Zda má nebo nemá postava nadání pro mystickou magii určí hráč při její tvorbě. Pokud chce hned anebo v budoucnu mít možnost vzít si takové povolání, musí jí na 1. úrovni dát odbornost Vlohy pro magii, jinak jsou jí všechna povolání vládnoucí mystickou magií po zbytek života zapovězena.

Pro kněze neplatí pravidla uvedená v PH, každý kněz tu má své vlastní prestižní povolání. Každý je totiž jiný, podoben tomu z Valar, jemuž slouží. Každá postava kněze se na počátku své „kariéry“ musí rozhodnout, jakého boha bude uctívat a velebit. Přesněji řečeno, tato volba by měla vyplynout samovolně z jejích názorů a postoje ke světu a jeho obyvatelům. V souvislosti s tím, koho vyznává, pak získává kněz zvláštní schopnosti a také moc sesílat duchovní kouzla.
Valar jsou velcí mezi duchy, jež budovali Ardu; nazývají je tak elfové a lidé je často nazývali bohy. Jsou to Mocnosti Ardy a pánů Valar je sedm a Valier, jejich královen, je také sedm. Takto se jmenovali v elfském jazyce, jímž se mluvilo ve Valinoru, přestože v jazyce elfů ve Středozemi se jmenují jinak, a mezi lidmi mají mnoho jmen. Jména Pánů v náležitém pořádku jsou Manwë, Ulmo, Aüle, Oromë, Mandos, Lórien a Tulkas, a jména královen jsou Varda, Yavanna, Nienna, Estë, Vairë, Vána a Nessa. Melkor se již mezi Valar nepočítá a jeho jméno se na Zemi nevyslovuje.

Kněží

Kněží Ardy se od klasicky přijímaných knězů dost liší. Ve Středozemi neexistuje žádná církev, oficiální náboženství ani náboženská hierarchie či organizace. Mocnosti Ardy, neboli Valar, jak je elfové nazývají, se totiž do záležitostí smrtelníků vůbec nevměšují. Ne, že by snad o to neměli zájem, ale nejvyšší pán, pravý Bůh zvaný Eru, jim to zakázal poté, co ve válce s Melkorem rozvrátili svět a málem zahubili vše, elfy i lidi, kvůli nimž vlastně bojovali.
Pokud je někdo natolik moudrý a ochotný zasvětit svůj život službě těmto bohům, je to jeho věc a jeho vlastní cesta. Přestože moudrost a poznání na Středozemi upadá, stále ještě na ní žijí vznešení elfové, kteří spatřili Světlo stromů a mluvili s Valar tváří v tvář. Od nich se takovéto postavy mohou dozvědět dlouhou a bolestnou historii vzniku Ardy a tvorů, jež jí obývají, stejně jako povahu a moc jednotlivých bohů.
Jestliže je takovýto jedinec shledán toho hodným, bůh, jehož nejvíce vzývá, mu propůjčí svou moc, aby tak skrze svého služebníka mohl alespoň zprostředkovaně ovlivňovat dění ve Středozemi. Žádný kněz nemá za úkol rozšiřovat poznání a uctívání svého boha; naopak, často svou moc i víru skrývají, aby je Nepřítel neodhalil a nezmařil jejich záměry.

Barbar

Barbar je povoláním opravdu jen pro barbary z východu - a pro Meddědovce na severu. Samozřejmě však i mezi civilizovanými válečníky Gondoru, a trochu častěji i mezi Rohiry, se vyskytnou jedinci pohrdající vlastní bolestí a šílící v boji po krvi svých nepřátel...
Paladin
Paladin je na Ardě překvapivě běžnější, než by možná někdo čekal. Na Ardě totiž paladin není rytířským, zapřisáhlým vyznavačem nějakého boha, ale spíš obránce slabých a nemohoucích, který je natolik čistý a přesvědčený o posvátnosti svého úkolu, že tím získává jisté nadpřirozené schopnosti. Samozřejmě věří v bohy, a ty dobré (zejména pak Vardu, paní hvězd) ctí a obdivuje, avšak není nijak vázán na nějaký církevní řád ani dodržování rituálů a modliteb. Musí však být dobrý, naprosto čestný a pravdomluvný a vždy musí dbát na blaho ostatních a ne na svoje. Narozdíl od jiných světů neumí sesílat kouzla, má místo toho jiné schopnosti, též velmi užitečné.