"Promiňte, že jsem vás nechal čekat," měl už na jazyku, ale najednou si uvědomil, že to vůbec není Gandalf. Byl to nějaký trpaslík s modrým plnovousem zastrčeným za zlatý opasek a s velice jasnýma očima pod tmavozelenou kapuci. Jakmile se dveře otevřely, vrazil dovnitř, jako by byl očekáván.
Pověsil si plášť s kapuci na nejbližší věšák a s hlubokou poklonou se představil; "Dvalin k vašim službám!"
"Bilbo Pytlík k vašim!" odpověděl hobit, příliš překvapený, než aby se pro tu chvíli na něco ptal. Když nastalé ticho začalo být tísnivé, dodal: "Zrovna se chystám posvačit, pojďte prosím dál a vezměte si něco se mnou." Znělo to možná trochu škrobeně, ale myslel to vlídně. Co byte taky dělali vy, kdyby k vám přišel nepozvaný trpaslík a pověsil si vám věci v předsíni beze slůvka vysvětlení?
Neseděli u stolu dlouho, vlastně sotva načali třetí koláč, když zvonek zařincel ještě hlasitěji.
"Promiňte," omluvil se hobit a odebral se ke dveřím.
"Tak konečně jste tady!" chystal se tentokrát uvítat Gandalfa. Ale Gandalf to nebyl. Místo něho stál na prahu velice staře vypadající trpaslík s bílým plnovousem a v šarlatové kapuci. I ten se okamžitě po otevření dveří vhrnul dovnitř, jako by byl pozván.