Cestou potkávají další člun. A ještě jeden! Na vrchu jsou zatím sami. Bílý papír se zprávou svítí na dálku: mají prý hledat zbytky skřetích plášťů. Jak se prchající hordy prodíraly lesem, zanechávaly za sebou části oděvů. Stezka je značena kousky hnědého plátna. Úzké proužky přivázané na větvičky v asi desetimetrových odstupech, jsou téměř neviditelné. Oči, navyklé na jásavé barvy krepáku, musí být mnohem víc ve střehu, pokud má rod udržet již získaný náskok. To však je spíš přání než realita. Modrá družina doplula jen s malým zdržením. V mapě se vyzná, a tak se rychle škrábe k vrcholu kopce. Nápis není šifrován. Nedaleko ještě zní hlasy Zelených. Zamířit tím směrem je dílem okamžiku. Útržky plášťů koneckonců vedou přesně tam. Zanedlouho se mužstva obou rodů smísí a dál hledají všichni společně. Stezka končí u zprávy. Zase šifra! Zelený rod je rychlejší. Od lávky je další stopa tvořena zrnky rýže. Stopa je v lese bez podrostu dobře viditelná. (Je zbytečné, aby rýže bylo moc. Na deset metrů připadá zhruba dvacet zrnek. Po dvou stech metrech trpaslíci ztratili stopu a jsou předehnáni nejen Modrými, ale i Červenými! Ti vyšli na palouk, lesní mýtinu, kde ještě nikdy nebyli. Je totiž skryta za terénní vlnou. Uprostřed se tyčí zbytek zlomeného smrku. Působí dojmem totemu. Kolem stromu stojí dva mlčenliví Skřeti. Jeden z nich v ruce výmluvně třímá Arcikam. Při nastalém střetu budou Gandalf a elfové bedlivě dohlížet na regulérnost boje. Trpaslíci mohou zápasit spolu teprve v případě, že předtím zlikvidovali Skřety. Dříve ne.

Hodnocení:
Etapa může zvrátit dosavadní pořadí výprav a přinést vítězství i té, která byla až dosud poslední. Dětem to musíme několikrát zdůraznit ještě před zahájením hry, jinak by případný zvrat v pořadí braly jako těžký podraz. Absolutním vítězem je ta výprava, jejíž člen zvítězil v boji u zlomeného stromu a získal tak Arcikam. Je možné použít i motiv z knihy: nakonec Arcikam slavnostně pohřbít na počest (neznámých) trpaslíků padlých v seči. Tím poněkud otupíte typicky trpaslický materialistický náhled na svět.


ZÁVĚR

Hobití dobrodružství se pro náš oddíl stalo určitým mezníkem. Nyní existuje éra "před Hobitem" a po něm. Putování světem kouzel, dobra i zla, nástrahy a jejich úspěšné překonání, to vše zanechalo v účastnících dojem, který nepřekonaly ani následující tábory. Proč? Nemusíme se pouštět do hlubokomyslných filozofických analýz. Důvody jsou naprosto zřetelné:
skvělý námět J. R. R. Tokiena
poměrně "mladý" oddíl
etapy "šité na míru" konkrétním účastníkům
souhra a zaujetí instruktorů a vedoucích
množství rekvizit, které přesně splnily svůj účel
dokonale utajené záměry i rekvizity
( i herní scénář musí být před nepovolanými bedlivě střežen). Bez kterékoliv z uvedených podmínek by se úspěch nedostavil.
To, že hra není jednoduchá a nelze ji bez dokonalé přípravy kdekoliv zopakovat, považuji svým způsobem za její klad. Ti, kteří zažijí boj s drakem, by jistě byli o rok později mnohem statečnější, šikovnější, rychlejší. Jenže, stejně jako v životě, nevstoupíš do stejné řeky, čas vrátit nelze. O to barvitější budou vzpomínky.
Vynaložíte-li na přípravu hry příslušné množství nadšení, energie a komediantského umu, nevěřím, že by vás hobití dobrodružství zklamalo!