To ovšem v AvP nelze

- naštěstí, protože hra by tak ztratila svoje kouzlo a atmosféru. Namísto toho lze použít jiné pravidlo - nikde se nezdržujte déle, než musíte, to znamená vůbec. Ve všech variantách hry platí, že počet nepřátel je prakticky neomezený. Vetřelci do úrovně neustále proudí z větracích šachet a mariňáci se zčistajasna objevují na místech, která jste už prozkoumali. I když jako predator máte prakticky neomezenou munici a jako vetřelec žádnou, přece jen jsou neustálé boje unavující a může se vám stát, že vás nakonec někdo udolá. V případě mariňáka je to jasné - vteřinu po tom, co vám dojde munice, skončí i váš život, bez ohledu na to, jak jste drsní a zkušení. Vetřelce prostě neukecáte ani neupižláte nožem. Nehledě k tomu, že ani nůž nemáte. Pokud jde o obtížnost, kterou si na počátku navolíte, vězte, že na "training" to bude procházka růžovou (případně slizovou, jestli jste vetřelec) zahradou a vy si tak můžete všechny úrovně bez obav projít a udělat si o nich základní představu. "Realistic" už je ovšem plně obtížná volba, ve které vám nepřátelé budou způsobovat mnohem větší zranění a bude jich mnohem, mnohem více. "Director's Cut" je takřka nehratelnou záležitostí a pokud už všechny úrovně nedokážete projít poslepu na předcházející stupně obtížnosti, o této volbě ani neuvažujte. Jestli si ale chcete užít všech pět bonusových levelů, budete muset chtě nechtě všechny úrovně hry na tuhle obtížnost projít. Znalost rozmístění předmětů v jedné obtížnosti ještě zdaleka neznamená, že na vyšší (nebo nižší) obtížnosti budou na stejných místech. Spíše se budete muset naučit zapamatovat si jejich rozmístění úroveň od úrovně a i tak - třeba zařízení na opravu brány ve druhé mariňácké úrovni je pokaždé na jiném místě v nemocničním bloku. Tak pozor!