Pamatuji se,

jak byli všichni užaslí, pohostinné pokoje Vysočiny se jim zdály urozené a plné přepychu, ostýchali se přijímat úsluhy od Radkových sluhů. Tenkrát poprvé se nezdrželi dlouho, s dychtivými tvářemi se vydali zachránit obyvatele Gary a hlavně Důl, který Radek koupil. Řádila tam nějaká smrtelná nemoc a strašní netvoři, kteří ji šířili. Na tu výpravu jsem s nimi nejel, ale popsal jsem ji podrobně v Kronice hrabství, neboť bylo na ní vykonáno mnoho velkých činů, které měly dopad na celý náš kraj.
Janek a Rozina
Popis vztahu a jeho ukončení tak, jak jsem to viděl v sídle Vysočina v Cimuře - Kris, vrchní písař Radka z Boktoru.
Na tu výpravu se za dobrodružstvím a na zkušenou vypravil i můj přítel Jan. Žil tady v Cimuře už skoro dva roky, učil se u pana Radka obchodovat. Ve volném čase jsme oba často chodili ven, stejně jako mě ho velmi přitahovala dávná učenost, staré knihy a jazyky. Oba nás fascinovaly kroniky a příběhy. Mě ovšem zajímal hlavně styl, kterým byly psány a jaký dojem vyvolávají, jak jsou přesné a obsažné. Jednou napíšu také takové dílo, možná jich bude i víc, které budou mniši a písaři opisovat a budou ho schovávat v truhlicích jako poklad!